Pár akčních fotografíí z lesa z fotoaparátu ředitele závodu Zdenko Procházky
Photos from forest, made by camera of event director Zdenko Procházka

1st Stage/ 1. Etapa

Páteční slunečné odpoledne na startu a ještě i u map, to byla idylka. Řídký lesík na konci prosluněné louky naprosto nedával tušit, co se odehrává o několik desítek metrů dál. Ale stačilo kousek popoběhnout, čím bezstarostněji tím hůře. Jako mávnutím kouzelným proutkem se téměř všichni závodníci mění z běžců v postávající zoufalce střídavě hledící do mapy a do skalních trhlin před sebou.

Friday afternoon. The sun is shining. Fast run to the map point and wow ... What is happen? Map with many black spots, ohhh rocks, how I can find the right way to my control.

Ano. Rozběhové kontroly pro většinu kategorií stály zato. Nedá se nic dělat, je nutné se spustit to temna a chladu skalních průchodů, snih už odtud naštěstí zmizel a najít tu svou. A´t už ti je osmnáct nebo přes šedesát, prostě pro všechny od Krušných hor až po Beskydy, od Potůčků k Třinci. Byly kontroly, kde nejvíce práce dalo najít jak se k ní dostat, i když se k ní dalo přiběhnout téměř po cestě.

The first controls for every classes were very hard. The dark, wet and narrow passages. Only one day ago, on Thursday we found here last remains of snow. The most difficult was found the right way. (Cieslar and Frey by control number 62)

Jiná byla sice na slunci, ale tudy cesta ke slunci nevedla. Ale byly i takové, kde vybrat ten správný "průchodný" průchod mohlo chvíli trvat. I když stačilo chvíli pozorovat a ukázalo se, že pro orienťáka neexistují neprůchodné průchody.

Alexandr Srb from Wiener Neustadt by control number 63. Some passages looks like not acceptable but O-runners are very good climbers. Control number 64.

Ale ne všude bylo tak "těsno". Stačilo vylézt na protější nejvyšší hřbet a bylo zde opět plno slunce a kontroly i když měly popis skalní průchod nahoře, vypadaly tak idylicky.

Control n. 74 D16 (Lada Králová) and H21A (Pavel Kálenský).

O pár metrů vedle u kontroly č. 75 s popisem skalní věž potom jste potkávali ty nejlepší v H21E, ať už domácího Zdenka Zikmunda nebo celkově druhého nejlepšího a šestého v této etapě Ivara Haugena (č. 205) z norského klubu Aas IL.

A lot of metres behind by rock tower was control n. 75. You could meet there the bests from mens elite, Zdenek Zikmund and finaly second Ivar Haugen from Norway.

Byly též "dětské" kontroly. Z fotografie to tak vypadá i když skutečnost nebyla tak jednoduchá. Jsme u tzv. ohybu skalního pruchodu, kontroly č. 67, která byla pro H12 a D14. Však takě zde "jezdily" autobusy. Cesta ke kontrole byla velmi jednoduchá, ale od kontroly kupodivu většina volila trochu divočejší odchod. On byl totiž ve směru dalšího postupu. Na druhém snímku o 1 sekundu druhá v této etapě Simona Karochová.

One of child controls n. 67 for classes H12 and D14. The way to control was not difficult, but the way out was harder. On the second picture is Simona Karochova, one second behind the winner in 1-st stage.

Společně s Norkou Marte Balchen, která v této etapě skončila šestá, absolvujeme závěr. Přes hřbítek, kolem skal až do závěrečného průchodu. Však se ji tam také nechtělo a před závěrečným průchodem prchala z kopce dolů, ale nakonec si přeci jen dala říci. Ono se jinak do cíle nedalo dostat. Také tento závěr nás pořadatele stál nejvíce úsilí. Odstranit trnité křoví, které neprodyšně uzavíralo výstup z průchodu, odstranit či zakrýt stopy po skládce, kterou si z tohoto průchodu udělali bydlící z okolních domků, nainstalovat silné lano pro ty méně hbité, no a nakonec již vše jen vyzdobit nezbytnými červenými fáborky. Cesta k vítězství je otevřena.

Marte Balchen from Norway was on 6th. place in this stage. She made mistake to the last control but it was not different way to the finish than this passage. But it was hard to make it acceptable to run, because there were bush like in tropical forest. We prepared the rope for veteran classes.

Tímto obrázkem měla první etapa začínat. Zde jsou naši norští Vikingové ještě před první etapou. Zleva zády k nám jejich vedoucí Jorn Sundby, vedle xxx, dále Oyvind Helgerud, před ním Karina Nordrum (celková vítězka), v tmavém Jan Tore Ludvigsen, vpravo Lars Ole Klavestad a v bílé bundě opět zády k nám Torgeir Watne.

Norwegian team were very strong. Both winners of Elite classes were from Norway. From the left side: teamleader Jorn Sundby, xxx, Oyvind Helgerud, Karina Nordrum, Jan Tore Ludvigsen, Lars Ole Klavestad and Torgeir Watne.


2nd Stage/ 2. Etapa

Kontrola č. 203. Údolíčko nahoře, ale takových nevýrazných údolíček zde bylo požehnaně. Najdi si to své tak jako závodník č. 141 Gernert Alan z Jilemnice. Můžeš téměř po rovině a zeshora pokud sis dobře vyhodnotil vrstevnice, ale také zdola, pokud jsi nabitý energií a nevíš co s ní. Ale pozor, je to teprve začátek.

Control n. 203. small valley. Gernert Alan from Jilemnice.

Kontrola č. 142. Křížení průchodů. Tento druh kontrol byl pro tuto etapu nejtypičtější. Šlo vždy jen o to vyčíst z mapy, zda postup ke kontrole bude lepší zhora, či zdola.

Control n. 142. Crossing of passages. 2-nd. stage bring to competitors many different ways to controls.

Kontrola č. 143. Údolíčko. Byla jak pro H21E (např. Oyvind Helgerud z Norska s č. 217), tak pro D21E, ale potkali jste tu i veteránky, třeba i z Dobřichovic. Mihla se zde i "závodnice ze Švédska", ale vyklubala se z ní nakonec "jen" z pořádajícího oddílu trénující Lucie Waldová. Mohli jste zde potkat i ty, kteří zde být neměli, jako H16 běžící děčínský Vlček.

Control n. 143. small valley. H21E Oyvind Helgerud from Norway.

Poslední foto je potom věnováno bývalé polské juniorske reprezentantce, Kláře Krasuské. Na naších Velikonocích tato rodina Krasuských, heroové z Varšavy, startuje již potřetí (chyběli pouze první rok).

Last picture from this stage for Klara Krasuska from Poland the former member of polish junior team.




3rd Stage/ 3. Etapa

První kontroly ve třetí etapě, č. 62 pro H21E a č. 127 pro veterány (např. Karl Vervoort z Belgie) tvrdě trestaly špatnou volbu postupu. Bylo možné pohodlně vyběhnout do kopce po široké cestě a potom téměř po vrstevnici ke kontrole nebo se nechat nalákat na postup spodem a závěr již potom vypadal tak, jak vidíte na snímcích vlevo. Tři vrstevnice v úzkém průchodu se nedaly ošidit.

First controls in third stage n. 62 for H21E and n. 127 for masters (Karl Vervoort from Belgium). It was easy to find controls from down way but the controls looked like in the sky.

Rozdíl mezi kotrolami pro zkušené a pro nejmenší vidíte na těchto snímcích. Spodní srázek nahoře na úbočí údolíčka nebo vidlice cest. Co mají společného? Spousty bukového či dubového listí, typického pro většinu terénu této poslední etapy.

You can see difference between controls for experienced and for childrens.

V lese se střídaly kontroly snadno dostupné (jižní kupka č. 135 nebo prostřední kupka č. 63 se závodníkem Skoupým z Boru) s kontrolami, ke kterým nalézt snadnou cestu bylo velmi obtížné jako k údolíčku s kontrolou č. 227. Zjedné strany obtížně proniknutelná hradba "dvojkového" hustníku, z druhé neproniknutelná hradba vysokých skalních srázů.

Control n. 227 in shallow valley was between barrier of thick forest and barrier of unpassaged rocks.

I v této etapě velké množství popisů znělo "průchod", tak jako u kontroly č. 231 nebo č. 107 i když brutalitu průchodů z první a druhé etapy by jste zde většinou nenašli.

Also in this stage "passage" were very often repeated descriptions, but brutality of passages from the first and the second stage do not find here.

Nejkrásnější partie této etapy, prostory Dobřeňského vrchu, kam stavitel trati na malý prostor umístil 11 kontrol. Jedno až dvouvrstevnicová údolíčka, jakoby z úplně jiného "lesa". U této mělké jeskyně, kontroly č. 108 se sešla řada závodníků. V rozmezí několika minut se zde vystřídala i ženská část rodiny Zlesáků.

The most wonderful part of this stage, area of Dobřeň's hill. Course planner put here on small area 11 controls. A lot of shallow valleys, as from other "forest". One with small cave.

Kolem kontroly č. 70, pod sedmimetrovým srázkem, projel autobus Kotlářky. Zde bylo velké množství kontrol, téměř v každém průchodu, každém údolíčku.

The sandstone cliffs with the line of competitors. In the Czech it calls "bus".

Kontrola č. 224, konečně opět průchod. Většinou zespoda, ale i zhora ji lze najít. Je jen potřeba se důkladně rozhlédnout. Obzvláště, když z daného místa je kontrola zakryta stromem.

And passages and passages. From below or from above. Only is necessary to look around closely.

Ještě jedno údolíčko, či průchod. Oba popisy by byly v pořádku u kontroly č. 71. Ale rychle zpět do cíle. Cestou ještě jeden snímeček romantické paseky, kterou měla většina závodníků na postupu

Still one small valley and very romantic clearing and tower with small lid.

Máme tady poslední stoupání z 3. etapy. Ke sběrce, orazit a do cíle. Tady již čeká sladká odměna, čokoládové vajíčko.

The last ascent, the last control and the last finish. Sweet premium - chocolate egg.

Ještě vyčíst SI čip u malého stanu a po několika minutách se již můžeme podívat na svůj výsledek na výsledvé tabuli. A nakonec již jen závěrečná diskuze. Někdo pod vlajkami (naši pětapadesátníci?) někdo na louce nad mapami (polští heroové).

The last time push in of SI card and after a few minutes you can see your result on the result table. And the last discussions over the maps. O-events are over. See you next year.